Příběh úchvatného Maybachu Exelero!

Víme, jaké to bývá s koncepty. Málokdy jsou schopné jízdy, protože jsou určeny jen pro pomalé ploužení po molu na autosalonech. A když jsou pojízdné a fungují, tak si je většinou automobilka nechá ve skladu a vyjedou jen při zvláštních příležitostech, mnohdy ani ne na silnici, ale pouze na okruhu.

Ne tak v případě Maybachu Exelero. Alespoň ne tak docela. Tento koráb téměř jako ušitý na míru hraběti Drákulovi měl být postaven k jedinému účelu: plně otestovat speciální výkonné pneumatiky od výrobce jménem Fulda, německé divize známé značky Goodyear. Hoši z firmy Fulda v roce 2003 oslovili právě automobilku Maybach, a jelikož Maybach patřil i tehdy, stejně jako je tomu dnes, pod značku Mercedes-Benz, zdálo by se logické vzít tehdy nejvýkonnější a nejtěžší auto z nabídky – Mercedes S55 AMG.

Jenže plán zněl zajít ještě dál. V dílnách Maybachu tak vznikl tento obří koráb, který měl při rychlostním testu nové pneumatiky potrápit co možná na maximum. Vyrobil se přesně jeden (!) kus. Kromě neskromné hmotnosti pomáhal pořádné zátěži také 5,9l V12 twin-turbo o výkonu 700 koní a kroutícím momentu 1020 Nm. Tato síla nemilosrdně roztáčela zadní 23" (!) kola s pneumatikami o rozměru 315/25. Nic z toho však nezabránilo se tomuto obřímu kupé na základech limuzíny Maybach 57 dostat na stovku za 4,4 s, a pokračovat až na těžko uvěřitelných 351 km/h. Ano, už tehdy byla i rychlejší auta, jenže Exelero mělo na délku téměř 6 metrů (5,89 m), bylo přes dva metry široké (2,14 m), a vážilo kolosálních 2.600 kg! I přes takové rozměry měla karoserie na výšku pouze 1,39 m a součinitel odporu vzduchu (Cx) pouze 0,27.

Další důvod vzniku byla patrně i image. Maybach ve třicátých letech minulého století stvořil aerodynamický vůz jménem Maybach SW 38 Stromlinie, který už ve své době dokázal bez problému jet rychlostí 200 km/h. Exelero bylo proto vhodné pro oživení odkazu a posílení image značky. Maybach totiž až do nedávného „znovuzrození“ v době před deseti patnácti lety zrovna dvakrát nevydělával. Dlouho byl uložen v depozitu automobilky, než jej v roce 2011 odkoupil za 8 milionů dolarů (!!!) rapper Birdman, neboli Bryan Williams. Od té doby měl být v jeho soukromé sbírce a pokud s ním nikde nepraštil, je tam doteď.

Přínosný pro automobilový průmysl? Možná. Krásný? Těžko. Brutální? Rozhodně. Hodný respektu? To si pište. Nebyl nejrychlejší ani nejsportovnější, pravděpodobně ani nejovladatelnější, ale je to konstruktérský počin, který si zaslouží obdiv.

Zdroj fotografií: autowp.ru